Jak jsem našla klidnou mysl

Umíte vypnout mysl?

Ač jogínka, měla jsem s tím problém. Já to teda jako problém moc neviděla a prostě jsem si odmakala ásany a jelo se dál. S ohledem na jógovou praxi doma, s dětmi, v covidu... jsem taky odcházela z savásany, nebo jsem se s ní ani nenamáhala. Na co tady budu asi 5 minut ležet jak placka, když děti chtějí svačit. 

Pamatuju si první lekci jógy s Leničkou na konci února, kdy nám v závěru říkala, ať se naladíme na své srdce, zaposloucháme se, jak tluče. A já necítila ani neslyšela nic. Jako by tam nebylo, musela jsem si dokonce nahmatat tep na zápěstí, jestli jsem živá. Po lekci jsem si řekla, že je to holt normální a moc jsem to neřešila. 

Ani další hodiny jsem nic neslyšela, ale život tomu chtěl, že jsem na józe nebyla měsíc. A ten měsíc se děly divy a divy. Neděly se samy, ale pod vedením jedné úžasné ženy a v kruhu dalších podporujících a vřelých žen. Díky disciplíně a každodenní praxi jsem se naučila na své srdce naladit a víte, co to má za kouzlo? 

Mluvící srdce rovná se tichá mysl. 

A to tak tichá, že jsem si dnes poprvé užila doma skutečnou jógu. Jógu, kdy byla moje mysl potichu, když promluvila (ve stylu zítra musím to, večer ještě tohle), dokázala jsem ji ztišit a opět se vrátit k sobě, do srdce, kde je prostě krásně. To je něco, co jsem doteď dokázala jen ve stoji na hlavě a najednou se to stalo součástí mě. Prostě jsem, cítím a nemusím si pořád jet kolotoč myšlenek. 

Najednou vidím, jakou hloubku a kouzlo jóga má, když tohle někdo umí. 

Minulou středu na józe (po té měsíční pauze) jsem tohle dokázala udržet celou hodinu a závěr byl vyloženě magický. Vznášela jsem se na obláčku a závěrečná meditace bylo jedno velké aaaach. 

Vědomí, že se aspoň z části dokážu naladit sama na sebe během praxe i doma, to je velký wow. Učím se natolik ztišit, že mi moje srdce posílá vize budoucnosti - jestli se stanou realitou, je potom na mě a na práci s vlastními strachy, což je taky veeeeliká zábava, to vám povím. 

Ale je to teď moje cesta a je to sakra boží.

Každý den jsem nesmírně vděčná, že jsem se 22.2.2022 rozhodla skočit, poslechla jsem v té chvíli srdce, které už na mě celkem dost řvalo a dala jsem si dárek. Jít do sebe, jít do hloubky a naučit se být. 

S láskou...